Účastníci debaty kritizovali nedostatek informací od těžařů a upozornili na environmentální i sociální rizika těžby.
V zaplněném Komunitním centru Olympie v Krupce proběhla v úterý 31.3.2026 veřejná debata s názvem „Lithium: Příležitost, nebo hrozba?“. Akce, kterou organizoval spolek CINVALD z.s. ve spolupráci se spolkem Zdraví pro Krupku, z.s., přilákala zhruba stovku obyvatel, zástupce samospráv i vysoké politiky.
Hlavním tématem byly plány na hlubinnou těžbu na Cínovci a v německém Zinnwaldu. Akci uvedla Miloslava Bačová ze spolku Zdraví pro Krupku. „Jsem velmi ráda, že jsme mohli poskytnout prostor pro debatu, o kterou projevilo zájem nečekané množství lidí,“ uvedla Miloslava Bačová. „Těší mě, že jim není jedno, v čem budou žít nejen oni, ale i jejich děti a vnoučata. Jsem názoru, že si náš kraj nezaslouží transformaci formou další devastace přírody a krajiny,” dodala k atmosféře v sále a vlastnímu postoji.
V úvodním bloku představili Kamila Vítek Derynková (spolek CINVALD) a německý host Jens Weber (za německé občanské iniciativy) aktuální stav projektů na české i německé straně, přičemž zdůraznili především environmentální rizika, rizika pro veřejné zdraví a dopady na kvalitu života v regionu.
Politici se shodují: Chybí transparentnost, plnění slibů a informovanost
V následném diskusním bloku vystoupili regionální i celostátní politici, kteří představili různé pohledy na projekt těžby lithia. Za nejvíce potenciálně dotčené obce Dubí a Újezdeček přijali pozvání starostové Jiří Kašpar a Stanislav Molnár, za Teplice náměstek primátora Adam Souček, krajský a celostátní kontext doplnil starosta České Kamenice, krajský zastupitel a poslanec Jan Papajanovský. Diskuzi doplnil také středoškolský učitel a náměstek bývalého hejtmana Jiří Řehák.
Zatímco zástupci místních samospráv kladli důraz na konkrétní rizika a dopady, které pro jejich město a obec těžba může představovat, ostatní hosté se věnovali také širšímu kontextu Teplicka, Ústeckého kraje i obecnější rovině. Opakovaně byla zmíněna absence včasných, jasných a úplných informací, neplnění slibů ze strany těžebních společností a nedostatečná komunikace s místními samosprávami i lidmi, kteří by projektem těžby byli dotčeni. Dalším často zmiňovaným bodem byla nutnost celkového hodnocení environmentálních a sociálních dopadů jako nezbytného předpokladu pro rozhodování o projektu těžby a potřeba zajistit vysoké standardy ochrany životního prostředí, přírody Krušných hor a kvality života místních lidí.
Veřejnost má jasno: Chceme informace a záruky
Klíčovým bodem večera se stala debata s veřejností, v níž lidé vyjadřovali své obavy z dopadu na krajinu, sesuvů a terénních deformací, hluku, prašnosti a možného úbytku zásob vody v důsledku těžební činnosti a dopravy vytěženého materiálu přes Dubí a Újezdeček. Vzhledem k tomu, že byla debata plně otevřena široké veřejnosti, využili této příležitosti k přímé diskuzi také přítomní zástupci těžebních společností Geomet a ČEZ.
„Přestože náš postoj k projektu těžby je jasný, protože ho považujeme za velké riziko pro přírodu, krajinu a zdraví obyvatel, cílem této akce bylo nabídnout komplexní pohled z různých perspektiv a otevřít prostor pro otázky veřejnosti,“ vysvětlila spoluorganizátorka Kamila Vítek Derynková. Zároveň zdůraznila, že projekt nyní vstupuje do klíčové fáze hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). „Právě v tomto procesu má každý občan možnost se oficiálně vyjádřit. Považuji za zásadní, aby lidé této příležitosti využili, pokud mají k aktuální podobě projektu výhrady,“ doplnila předsedkyně spolku CINVALD. Zástupci spolků na závěr zmínili veřejnou sbírku na právní pomoc a deklarovali, že budou projekt i nadále bedlivě sledovat a informovat veřejnost.
Fotografie: Vendula Laštovková
