FAQ

Dvě nejvíce zmiňované lokality jsou Horní Slavkov a Cínovec. Pod Cínovcem i sousedním Zinnwaldem se údajně nalézá rozsáhlé ložisko – dvě třetiny na české straně, třetina na straně německé. Kromě ložiska pod zemí je lithium obsaženo i v deponii (haldě) přímo na Cínovci.

Lithium je součástí horniny greisenu ve formě cinvalditu (zinnwaldit), což je stříbřitě bílý až šedý nebo šedohnědý minerál ze skupiny slíd. Cinvaldit je častým minerálem na Sn-W rudních žilách v greisenech, a to nejen pod Cínovcem/Zinnwaldem, ale také např. v Krupce a Horním Slavkově.

Obsah lithia na ložisku pod Cínovcem je průměrně cca 0,2 %, což je nejméně ze všech těžených a plánovaných ložisek a má to významný vliv na negativní dopady těžby i ekonomiku, resp. náklady projektu (velké množství hlušiny).

Ložisko leží přímo pod zastavěným Cínovcem na hřebenu Krušných hor. Těžba bude probíhat hlubinným způsobem v nově stanoveném dobývacím prostoru o rozloze 294,6 ha. Povrchový areál (tzv. Horní závod) bude situován v lokalitě Sedmihůrky, a to v lese na ploše 23,7 ha. Tato lokalita se nachází cca 1,5 km od zastavěné části Cínovce a cca 3 km od města Dubí. Plocha Horního závodu zasahuje do Ptačí oblasti Východní Krušné hory a v okolí jsou další chráněné oblasti. Pro zpřístupnění dolu bude vyražena dvojice úpadních štol (úpadnic) o délce přibližně 1 200 m.

Kromě hlubinné těžby lithia je plánováno také odtěžení povrchové deponie (haldy), která se nachází přímo v zastavěné části Cínovce.

Dle aktuálního harmonogramu v dokumentaci EIA se předpokládá, že fáze výstavby proběhne v letech 2027–2030. Vlastní těžba a zpracování rudy mají být zahájeny v roce 2030, přičemž dosažení plné bezprecedentní kapacity 3,2 milionu tun rudy ročně se očekává v roce 2034.

Pro povrchovou těžbu lithia již společnost Cínovecká deponie, a.s. získala povolení, takže s těžbou může začít, po splnění environmentálních podmínek z procesu EIA prakticky kdykoliv.

Hlubinná těžba je plánována na 26 let, ale jde pouze o plánované časové rozmezí. Australští spoluvlastníci těžební společnosti Geomet mluví i o 100 letech.

Podle zveřejněných plánů by k dolu měl být hlavní přístup ze silnice z Dubí na Cínovec (silnice I/8) po dnešní Sedmihůrské cestě. Na Sedmihůrkách je plánován areál o rozloze cca 24 ha. Vedle hlavního portálu, provozních objektů (dispečink, údržba, trafostanice, horní nakládací stanice lanovky/pásu, sklady, ČOV) a administrativních budov zde bude umístěn i provoz na výrobu zakládky do dolu (směs odpadu ze zpracování horniny a cementu), skládka hornin z ražby úpadnice, nádrž důlních vod, čistící stanice důlních a splaškových vod a rozsáhlá halda pro ukládání horniny.

Mezi další obce, kterých se těžba lithia dotkne, budou také Košťany, přes něž má vést dopravník, a Újezdeček, kde je plánována výstavba překladiště na železnici směr zpracovatelský závod v Prunéřově.

Těžaři plánují vytěženou horninu rozdrtit v místě těžby na frakci 83 mm, tyto kameny pak z deponie na Sedmihůrkách dopravit do Újezdečku, odkud poputuje železnicí zpracovatelského závodu. Pro přepravu z Horního závodu (Sedmihůrky) na Překladiště (Dukla) je jako základní varianta zvolen závěsný pásový dopravník typu RopeCon o délce cca 7,3 km. Sloupy pásového dopravníku budou mít až 65 m a jen jeden pás bude zakrytován.

Trasa dopravníku je plánována přes chráněné lokality Natura 2000. Jako alternativní řešení je v dokumentaci posuzována doprava tzv. Dlouhou štolou, tedy tunel do údolí (na silnici I/27 z Dubí do Hrobu). Z Překladiště bude ruda transportována železnicí do Zpracovatelského závodu v Prunéřově vlaky. Ve zpracovatelském závodě proběhne další drcení, separace lithné slídy a chemické zpracování cinvalditového koncentrátu na uhličitan lithný.

Chemické zpracování proběhne v plánovaném Zpracovatelském závodě v lokalitě Prunéřov na ploše cca 35,8 ha. Lokalita Překladiště v Újezdečku (areál Dukla) bude sloužit k překládce rudy na železnici a k příjmu materiálů pro zpětnou zakládku dolu; její plocha činí cca 10 ha. Areál Překladiště se nachází cca 250 m od obytné zástavby osady Dukla a cca 130 m od Mstišova. Dále cca 1 km vzdušnou čarou od lázeňského města Teplice a vodní nádrže Barbora a 600 m od obce Košťany.

Lithium je surovina pro výrobu lithium-iontových baterií, které se používají v přenosných elektronických zařízeních, ale také pro výrobu elektromobilů a pro uskladnění elektrické energie ve fotovoltaických systémech. Lithium z Cínovce má podle těžařů jít především do elektromobilů. Kde budou baterie vyráběny a kam cínovecké lithium poputuje, není známo.

Zároveň se stále více v průmyslové výrobě prosazují alternativy k lithiu, jako je sodík, takže lze předpokládat, že část trhu lithia bude narazena.

Ekologická těžba neexistuje. Těžba má vždy negativní dopady na životní prostředí a čerpá omezené zdroje. Hlavní rizika souvisejí se ztrátou vody v krajině a změnou vodního režimu, zvýšením dopravy, znečištěním ovzduší a vod, snížením biodiverzity a dopadem na rostliny a živočichy i chráněné oblasti v okolí.

Voda: Modelování potvrdilo riziko ovlivnění hladiny v mělké podzemní zvodni v lokalitě Cínovec a Zinnwald, což může zasáhnout toky Bystřice a Heerwasser a další menší toky.

Stabilita povrch:Maximální předpovídaný vertikální pokles terénu je 6,5 až 8 cm. Podle modelů a tvrzení těžařů se týká neobydlených lesních ploch.

Ovzduší a hluk: Zvýší se znečištění ovzduší i hluk (především ve fázi výstavby, z dopravy a mechanizace).

Biodiverzita: Dojde k ohrožení biotopů z důvodu odlesnění a vlivu na hydrologické poměry území.

Kromě environmentálních dopadů je třeba si ale klást také otázku po užití vytěžené suroviny. Není jasné, kam lithium z Cínovce bude po zpracování v Prunéřově putovat. Existuje riziko, že navazující výroba s vyšší přidanou hodnotou nebude realizována ani v Ústeckém kraji, ani v ČR.

Přímo v lokalitě plánovaného důlního areálu (Horní závod) je Ptačí oblast Východní Krušné hory a nedaleko pak evropsky významná lokalita (EVL) Východní Krušnohoří. Mezi další blízké chráněné oblasti patří Přírodní park Východní Krušné hory (do jehož východní části areál Horního závodu zasahuje), přírodní památka Cínovecký hřbet a přírodní rezervace/EVL Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště. V červenci 2024 byl Ministerstvem životního prostředí oficiálně oznámen záměr na vyhlášení CHKO Krušné hory, přičemž povrchové části dolu se nacházejí v jejím navrhovaném území (zóny I až III).

Hlavní problém představuje riziko změny vodního režimu v krajině. Modelování potvrdilo, že může dojít k poklesu hladiny podzemní vody v mělkém kolektoru, což by mohlo ovlivnit mokřadní stanoviště a vlhké louky v okolí Cínovce. Dojde k dočasnému odlesnění – samotný areál Horního závodu si vyžádá zábor cca 23,1 ha lesní půdy (PUPFL), přičemž celkový zábor pro všechny povrchové části včetně dopravníku RopeCon a infrastruktury činí v závislosti na variantě 37 až 48 ha. Jako alarmující je vnímáno také riziko znečištění vznikající v dole a při dopravě horniny, ať už jde o znečištění vody nebo ovzduší. Hluk je negativním vlivem především kolem dopravních tras (Cínovec, Dubí, Mstišov, Újezdeček) a v Újezdečku (Překladiště).

Významným identifikovaným rizikem je ztráta zdrojů pitné vody. Podle odborníků nelze vyloučit ani vlivy na povrchu (propady terénu, sesuvy půdy atd.) a ani vliv seismických vln při použití trhavin v dole na domy a další objekty na Cínovce.  Dojde ke zhoršení kvality ovzduší – především jde o polétavý prach a radon. Vliv radioaktivity a radonu vytěžené horniny nebyl dosud těžaři proveden. Dojde pravděpodobně ke zvýšení hluku, dopravy i pohybu osob na Cínovci a v jeho okolí. 

Hlavní environmentální rizika pro město Dubí představuje plánovaná trasa dopravního pásu (Ropecon), snížení hladiny vodních toků, které pramení v Krušných horách a protékají městem, jejich kontaminace, znečištění ovzduší (prach z dopravního pásu a manipulace s horninou, ventilace dolu, radioaktivita). Zcela zásadní pro lidi kolem silnice I/8 (E55) je razantní zvýšení nákladní dopravy. V době výstavby to bude až 340 nebo i více jízd za den. Zásadními a dosud neznámými riziky jsou také finanční náklady na řešení problémů, které vzniknou v souvislosti s těžbou, investice do nezbytné infrastruktury a její údržby apod., a rizika reputační (Cínovec a Dubí se dnes profiluje jako turisticky atraktivní oblast). Významný je také negativní dopad na lázeňství a turistický potenciál Dubí.

www.mesto-dubi.cz

Trasa plánované dopravy vede přes katastrální území Košťan, což znamená, že rizika souvisejí především s dopravou vytěženého materiálu: hluk, prach (a jeho radioaktivita), zásah do krajiny a odlesnění. Zároveň plánované překladiště v Újezdečku je vzdušnou čarou cca 600 m od Košťan, což může přinést další rizika a dopady na přírodu i lidi.

https://www.kostany.cz/

V Újezdečku jsou rizika a dopady spojeny především spojeny manipulací s materiálem, ať už jde o vytěženou rudu nebo odpadní materiál ze zpracování v Prunéřově, který se plánuje používat pro zakládku dolu. S deponii a překladištěm na železnici se pojí především riziko znečištění ovzduší a hluku. Vedle plánovaného Překladiště i související vlečky je řada rodinných domů, jehož obyvatele mohou trpět hlukem a znečištěním ovzduší. Rozloha areálu v Újezdečku je plánována cca 10 ha.

https://www.ujezdecek.cz/

https://www.facebook.com/ujezdecek

O realizaci těžby zatím není definitivně rozhodnuto, avšak projekt je silně tlačen politickými aktéry. Vláda ČR 5. března 2025 oficiálně schválila ložisko Cínovec jako ložisko strategického významu, čímž umožnila zrychlení povolovacích procesů a zajištění nezbytných pozemků (i vyvlastněním). Kraj v čele a z iniciativy ANO a s podporou ODS v únoru 2026 rozhodl o aktualizaci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, čímž promrhal poslední možnost stanovit podmínky pro těžbu a dopravu. V současnosti (2026) probíhá dokončování procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který je nezbytným podkladem pro navazující řízení. Před zahájením výstavby, plánované na rok 2027, musí oznamovatel získat zejména rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti a integrované povolení (IPPC), které stanoví podmínky provozu v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (BAT).

Jako občané máte zákonné právo zapojit se do procesu EIA. Můžete se také obrátit na své zastupitele v obcích a na kraji, na starosty a primátory, na senátory z regionu. Ti všichni by se měli zajímat o názory a obavy občanů. Města, obce a kraj jsou účastníky navazujících správních řízení a mají možnost v nich hájit zájmy místních komunit.

V neposlední řadě můžete ovlivňovat své okolí tím, že o těžbě budete mluvit, budete přistupovat kriticky k mediálním výstupům těžařů a budete sdílet názory odborníků mimo těžařské společnosti. Pokud máte zájem o nezávislé informace, lze kontaktovat místní spolky a aktivní občany, kteří se problematice dlouhodobě věnují. Pokud byste se chtěli spojit s námi, kontaktujte nás na info@cinvald.cz.

Na naši činnost můžeme i přispět, a to na transparentní účet. Příspěvky využijeme na právní pomoc a odborné posudky, na informační akce a materiály pro veřejnost, na základní zajištění chodu spolku. Možnosti: platba na transparentní účet: 2203439290 / 2010 (Fio banka), prostřednictvím QR kódu, anonymně v hotovosti na pokladně Fio banky (běžně je jméno veřejné).

Liniový zákon (č. 416/2009 Sb.) zahrnuje všechny stavby pro těžební infrastrukturu (podle § 1 odst. 1). Plné znění zákonu je k dispozici zde:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-416/zneni-20240701
https://www.e-sbirka.cz/sb/2009/416/2024-07-01?f=Z%C3%A1kon%20%C4%8D.%20416%2F2009%20Sb.&zalozka=text

Jde prakticky o všechny stavby a zařízení, sloužící pro těžbu, přepravu a následné zpracování. Mezi tyto stavby se řadí stavby a zařízení, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložiska lithia, ale také stavby pro dopravu, zpracování vytěženého materiálu a pro ukládání těžebního odpadu (třeba haldy a odkaliště).

Navrhované nařízení definuje Cínovec jako ložisko strategického významu. Doposud v liniovém zákoně ani v ostatních zákonech nebyl Cínovec konkrétně zmiňován. Pokud nyní Cínovec získá status „ložiska strategického významu“, bude jednodušší a rychlejší povolit nejen samotnou těžbu, ale i stavbu ostatních staveb s ní související. To je cílem návrhu.

Ne, definice těžební infrastruktury v zákoně (§1 odst. 9) umožňuje postupovat podle zákona u všech staveb, které souvisí s těžbou lithia, tedy nejen na Cínovci, ale i kdekoliv jinde.

Návrh předkládá ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Podepisovat ho bude předseda vlády Petr Fiala.

Ne, návrh nařízení vlády prochází jen tzv. meziresortním připomínkováním (vyjadřují se jen jednotlivá ministerstva). Poslanecká sněmovna ani senát o nařízení vlády nerozhoduje. Po připomínkování jde nařízení rovnou k podpisu předsedy vlády a vstoupí v platnost. Obcím ani kraji není umožněno se účastnit rozhodnutí.

Ano, v rámci příprav k návrhu nařízení vlády má být zpracováno hodnocení dopadů regulace (tzv. RIA), která určí, co vše a jak regulace ovlivní například v oblasti zdraví lidí, životního prostředí, transparentnosti veřejné správy nebo dodržování základních práv a svobod. V případě nařízení o Cínovci ale ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) požádal o výjimku, která mu byla udělena ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) (dopis ze dne 17. října 2024 – https://www.odok.cz/portal/services/download/attachment/KORNDBDM8K2Z) s tím, že „je ovšem nutné do odůvodnění zahrnout důkladný, srozumitelný a úplný popis všech relevantní dopadů, zejména dopady nařízení vlády na vlastnická práva, území, životní prostředí, sociální situaci obyvatel a veřejné rozpočty“. Odůvodnění ale uvádí jen obecné fráze o přínosech, zavádějící informace a dokonce nesmysly, které lze vyvrátit –https://www.odok.cz/portal/services/download/attachment/KORNDBDM8JP1.

V plánu je termín platnosti již od 1.2.2025.

Těžba lithia na Cínovci a její následná doprava do zpracovatelského závodu bude mít významně negativní dopady na přírodu, krajinu i lidi. Pokud bude jednodušší povolit těžbu a všechny stavby s ní související, budou zkrácené termíny a omezené možnosti obrany, pak existuje riziko, že zájmy ochrany přírody a krajiny a zájmy občanů ČR i dotčených obyvatel nebudou dostatečně zohledněny. Zároveň se tím snížit možnost regionu, měst a obcí se proti nechtěným stavbám bránit.

Nařízení ve spojení s liniovým a horním zákonem lze vnímat jako obcházení zhodnocení vlivů a může způsobit významné porušení práva na příznivé životní prostředí, jak jej definuje článek 35 Listiny základních práv a svobod. Především jde o rizika ve vztahu k přístupu k pitné vodě i přístupu k ostatním ekosystémovým službám, riziko vystavení toxickým a radioaktivním látkám (včetně karcinogenity, vývojové toxicity a mutagenity), rizika pro vodní režim v krajině, riziko snížení biodiverzity, rizika pro ochranu veřejných statků atd.

Nařízení může způsobit významné porušení práva vlastnit majetek, jak jej definuje článek 11 Listiny základních práv a svobod, především z důvodu zrychlení a zjednodušení procesu vyvlastnění, výrazné posílení práv těžebních společností již v průběhu průzkumných prací, reálné riziko znehodnocení majetku těžbou a souvisejícími stavbami (ztráta tržní ceny, poškození budov, znehodnocení pozemků – sesuvy terénu, propady, kontaminace).

Zde: https://www.odok.cz/portal/veklep/material/KORNDB2ELQA6.