Dne 23. dubna 2025 jsme spolu s více než 230 organizacemi občanské společnosti, právními kancelářemi a iniciativami z celé EU a dalších zemí odeslali otevřený dopis předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsolové a předsedům/předsedkyním politických skupin EP. Důvodem je naléhavá zajištění transparentnosti v rámci rozhodování o projektech, kterým byl Evropskou komisí udělen status strategického projektu podle Aktu o kritických surovinách (CRMA).
Konkrétně žádáme o zveřejnění:
• celých žádostí o uznání strategického statusu (včetně příloh dle čl. 7 odst. 1 a 6 CRMA),
• metodiky hodnocení žádostí, kterou Evropská komise použila,
• hodnocení provedených externími experty či Evropskou komisí, zejména těch, které se týkají environmentálních a sociálních dopadů.
Řada organizací, včetně spolku CINVALD z.s., již podala oficiální žádosti o přístup k informacím podle práva EU (zejména nařízení 1049/2001 a 1367/2006). Odpověď jsme zatím neobdrželi a některé zdroje naznačují, že Komise požadované dokumenty nezveřejní a bude publikovat jen zkrácené souhrny.
Opíráme se o právo na přístup k informacím podle:
• Aarhuské úmluvy,
• nařízení (ES) č. 1367/2006,
• směrnice 2003/4/ES,
• čl. 42 Listiny základních práv EU,
• čl. 15 Smlouvy o fungování EU.
Vyzýváme Evropský parlament, aby:
• uplatnil svůj demokratický mandát,
• oficiálně vyzval Komisi k uvolnění požadovaných informací,
• garantoval právní jistotu a účast veřejnosti v souladu s právem EU.
Proč je to problém?
Projekt těžby lithia na Cínovci bude pravděpodobně mít zásadní dopad na životní prostředí, místní komunity i lidská práva. Nejinak je tomu i u řady dalších „strategických projektů“ v Evropě. Často jde o regiony, kde již nyní proti sobě stojí těžební zájmy velkých korporací a zájmy ochrany přírody a krajiny a místních komunit.
Co je v sázce?
Nejedná se pouze o formální nesoulad. Když Evropské komise odmítá zveřejnit důležité environmentální a sociální informace, odporuje to demokratických principů a principům právního státu. Místo demokratické kontroly a účasti veřejnosti hrozí nebezpečný precedens, kdy rozhodování probíhá „za zavřenými dveřmi“ a pod silným vlivem lobbingu. Údaje o znečištění životního prostředí nemohou být utajeny z důvodu obchodního tajemství (viz. např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Flachglas Torgau C-204/09). Důsledky netransparentnosti ponesou lidé i příroda.
V kontextu urychlované transformace EU musí být rozhodovací procesy v oblasti kritických surovin otevřené, srozumitelné a veřejně kontrolovatelné. Jinak hrozí, že EU ztratí důvěru veřejnosti i legitimitu své klimatické a environmentální politiky.
Celý dopis adresovaný Evropskému parlamentu najdete zde.