FAQ

Liniový zákon (č. 416/2009 Sb.) zahrnuje všechny stavby pro těžební infrastrukturu (podle § 1 odst. 1). Plné znění zákonu je k dispozici zde:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-416/zneni-20240701
https://www.e-sbirka.cz/sb/2009/416/2024-07-01?f=Z%C3%A1kon%20%C4%8D.%20416%2F2009%20Sb.&zalozka=text

Jde prakticky o všechny stavby a zařízení, sloužící pro těžbu, přepravu a následné zpracování. Mezi tyto stavby se řadí stavby a zařízení, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložiska lithia, ale také stavby pro dopravu, zpracování vytěženého materiálu a pro ukládání těžebního odpadu (třeba haldy a odkaliště).

Navrhované nařízení definuje Cínovec jako ložisko strategického významu. Doposud v liniovém zákoně ani v ostatních zákonech nebyl Cínovec konkrétně zmiňován. Pokud nyní Cínovec získá status „ložiska strategického významu“, bude jednodušší a rychlejší povolit nejen samotnou těžbu, ale i stavbu ostatních staveb s ní související. To je cílem návrhu.

Ne, definice těžební infrastruktury v zákoně (§1 odst. 9) umožňuje postupovat podle zákona u všech staveb, které souvisí s těžbou lithia, tedy nejen na Cínovci, ale i kdekoliv jinde.

Návrh předkládá ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Podepisovat ho bude předseda vlády Petr Fiala.

Ne, návrh nařízení vlády prochází jen tzv. meziresortním připomínkováním (vyjadřují se jen jednotlivá ministerstva). Poslanecká sněmovna ani senát o nařízení vlády nerozhoduje. Po připomínkování jde nařízení rovnou k podpisu předsedy vlády a vstoupí v platnost. Obcím ani kraji není umožněno se účastnit rozhodnutí.

Ano, v rámci příprav k návrhu nařízení vlády má být zpracováno hodnocení dopadů regulace (tzv. RIA), která určí, co vše a jak regulace ovlivní například v oblasti zdraví lidí, životního prostředí, transparentnosti veřejné správy nebo dodržování základních práv a svobod. V případě nařízení o Cínovci ale ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) požádal o výjimku, která mu byla udělena ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) (dopis ze dne 17. října 2024 – https://www.odok.cz/portal/services/download/attachment/KORNDBDM8K2Z) s tím, že „je ovšem nutné do odůvodnění zahrnout důkladný, srozumitelný a úplný popis všech relevantní dopadů, zejména dopady nařízení vlády na vlastnická práva, území, životní prostředí, sociální situaci obyvatel a veřejné rozpočty“. Odůvodnění ale uvádí jen obecné fráze o přínosech, zavádějící informace a dokonce nesmysly, které lze vyvrátit –https://www.odok.cz/portal/services/download/attachment/KORNDBDM8JP1.

V plánu je termín platnosti již od 1.2.2025.

Těžba lithia na Cínovci a její následná doprava do zpracovatelského závodu bude mít významně negativní dopady na přírodu, krajinu i lidi. Pokud bude jednodušší povolit těžbu a všechny stavby s ní související, budou zkrácené termíny a omezené možnosti obrany, pak existuje riziko, že zájmy ochrany přírody a krajiny a zájmy občanů ČR i dotčených obyvatel nebudou dostatečně zohledněny. Zároveň se tím snížit možnost regionu, měst a obcí se proti nechtěným stavbám bránit.

Nařízení ve spojení s liniovým a horním zákonem lze vnímat jako obcházení zhodnocení vlivů a může způsobit významné porušení práva na příznivé životní prostředí, jak jej definuje článek 35 Listiny základních práv a svobod. Především jde o rizika ve vztahu k přístupu k pitné vodě i přístupu k ostatním ekosystémovým službám, riziko vystavení toxickým a radioaktivním látkám (včetně karcinogenity, vývojové toxicity a mutagenity), rizika pro vodní režim v krajině, riziko snížení biodiverzity, rizika pro ochranu veřejných statků atd.

Nařízení může způsobit významné porušení práva vlastnit majetek, jak jej definuje článek 11 Listiny základních práv a svobod, především z důvodu zrychlení a zjednodušení procesu vyvlastnění, výrazné posílení práv těžebních společností již v průběhu průzkumných prací, reálné riziko znehodnocení majetku těžbou a souvisejícími stavbami (ztráta tržní ceny, poškození budov, znehodnocení pozemků – sesuvy terénu, propady, kontaminace).

Zde: https://www.odok.cz/portal/veklep/material/KORNDB2ELQA6.

Dvě nejvíce zmiňované lokality jsou Horní Slavkov a Cínovec. Pod Cínovcem i sousedním Zinnwaldem se údajně nalézá rozsáhlé ložisko – dvě třetiny na české straně, třetina na straně německé. Kromě ložiska pod zemí je lithium obsaženo i v deponii (haldě) přímo na Cínovci.

Lithium je součástí horniny greisenu ve formě cinvalditu (zinnwaldit), což je stříbřitě bílý až šedý nebo šedohnědý minerál ze skupiny slíd. Cinvaldit je častým minerálem na Sn-W rudních žilách v greisenech, a to nejen pod Cínovcem/Zinnwaldem, ale také např. v Krupce a Horním Slavkově.

Ložisko lithia, které plánují těžaři vytěžit, leží přímo pod Cínovcem, na hřebenu Krušných hor. Důlní areál se má nacházet také v katastrálním území Cínovec, na zalesněném úbočí Krušných hor v lokalitě Sedmihůrky, která se nachází cca 1,5 km vzdušnou čarou od zastavěné části Cínovce a cca 3 km severně od města Dubí. Pro pohyb techniky, lidí a dopravní systém je plánována ražba široké štoly – úpadnice ze Sedmihůrek pod zastavěnou část Cínovce.

Kromě hlubinné těžby lithia je plánováno také odtěžení povrchové deponie (haldy), která se nachází přímo v zastavěné části Cínovce.

Podle zveřejněných plánů by k dolu měl být hlavní přístup ze silnice z Dubí na Cínovec (silnice I/8) po dnešní Sedmihůrské cestě. Na Sedmihůrkách je plánován areál o rozloze cca 23 ha. Vedle hlavního portálu, provozních objektů (dispečink, údržba, trafostanice, horní nakládací stanice lanovky/pásu, sklady, ČOV) a administrativních budov zde bude umístěn i provoz na výrobu zakládky do dolu (směs odpadu ze zpracování horniny v Újezdečku a spojovacího materiálu, pravděpodobně cementu), skládka hornin z ražby úpadnice, nádrž důlních vod, čistící stanice důlních a splaškových vod a rozsáhlá halda pro ukládání horniny.

Mezi další obce, kterých se těžba lithia dotkne, budou také Košťany, přes něž má vést dopravník, a Újezdeček, kde je na místě bývalého dolu Karel v současnosti naplánována výstavba překladiště na železnici směr zpracovatelský závod v Prunéřově. Výkup pozemků pro dopravu, překladiště a zpracování lithia společností ČEZ a.s. aktuálně probíhá.

Podle informací od společnosti Geomet s.r.o. a ČEZ a.s. by měla výstavba důlního závodu začít v roce 2025. Samotná těžba by měla začít v roce 2026-2027 a plná těžební produkce je pak plánována na roky 2028-29.

Pro povrchovou těžbu lithia již společnost Cínovecká deponie, a.s. získala povolení, takže s těžbou může začít, po splnění environmentálních podmínek z procesu EIA prakticky kdykoliv.

Hlubinná těžba je plánována na 25 let, ale jde pouze o maximální časové rozmezí, povolené v rámci procesu EIA (posuzování environmentálních vlivů). Odhadované celkové trvání těžby nebylo ještě těžaři zveřejněno.

Těžaři plánují vytěženou horninu rozdrtit v místě těžby na frakci 70 mm, tyto kameny pak z deponie na Sedmihůrkách dopravit do Újezdečku, odkud poputuje železnicí zpracovatelského závodu. Ve hře bylo několik alternativ dopravy (včetně železnice a potrubí), ale v současné době je preferován pásový dopravník (ropecon) nebo lanovka. Zhruba osmikilometrová trasa povede lesem a dále kolem dubské části Mstišov a obce Košťany. Z některých zveřejněných informací vyplývá, že by mohlo jít o otevřený nebo částečně otevřený dopravní pás nebo lanovku, která přináší další mnohá negativa, jako je prašnost či hlučnost. Ve zpracovatelském závodě proběhne další drcení, separace lithné slídy a chemické zpracování cinvalditového koncentrátu na uhličitan lithný.

Plánuje se výstavba metalurgicko-chemického závodu v Prunéřově. Oproti dřívějším plánům postavit závod v Újezdečku bude nyní v lokalitě Dukla umístěna deponie materiálu a překladiště na železnici. Lokalita Dukla je cca 1 km vzdušnou čarou od lázeňského města Teplice a vodní nádrže Barbora a 600 m od obce Košťany.

Lithium je klíčová surovina pro výrobu lithium-iontových baterií, které se používají v přenosných elektronických zařízeních, ale také pro výrobu elektromobilů a pro uskladnění elektrické energie ve fotovoltaických systémech. Jeho těžba v Evropě má pomoci EU v nezávislosti na dovozu surovin z Číny a na tamní výrobě baterií. Domácí dodavatelské řetězce má posílit právě projednávaný Evropský akt o kritických surovinách.

Ekologická těžba neexistuje. Těžba má vždy negativní dopady na životní prostředí a čerpá omezené zdroje. Hlavní rizika souvisejí se ztrátou vody v krajině a změnou vodního režimu, zvýšením dopravy, znečištěním ovzduší a vod, snížením biodiverzity a dopadem na rostliny a živočichy i chráněné oblasti v okolí.

Kromě environmentálních dopadů je třeba si ale klást také otázku po užití vytěžené suroviny. Za téměř 90 % poptávky po lithiu mají být v roce 2040 totiž zodpovědné automobilky. GEOMET plánuje ročně vytěžit 1,7 až 2,3 milionů tun rudy, což by mělo poskytnout materiál pro výrobu baterií pro 400 000 až 800 000 elektroaut ročně. Vyrobit elektrické auto ale znamená vyprodukovat až o 80 % skleníkových plynů více, než je tomu v případě auta se spalovacím motorem – a to právě kvůli těžbě a zpracování surovin na baterie. Alternativou k individuální automobilové dopravě jako významnému producentu emisí by tak mělo být posílení veřejné autobusové a železniční sítě.

Přímo v lokalitě plánovaného důlního areálu je ptačí oblast Východní Krušné hory a nedaleko na hřebeni pak evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří (obě oblasti v soustavě Natura 2000). Mezi další blízké chráněné oblasti patří přírodní park Východní Krušné hory, přírodní památka Cínovecký hřbet, přírodní rezervace/EVL Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště. Probíhá příprava na vyhlášení CHKO Krušné hory.

Hlavní problém může představovat riziko změny vodního režimu v krajině a ztráta současných vodních zdrojů. Místní typická krušnohorská příroda a její biotopy jsou závislé na vodě a jakékoliv změny hydrogeologických poměrů mohou způsobit jejich nevratné poškození. Dojde také k masivnímu odlesnění (samotný areál dolu si vyžádá cca 23 ha vykáceného lesa) a významnému vlivu na krajinný ráz. Jako alarmující je vnímáno také riziko znečištění vznikající v dole a při dopravě horniny, ať už jde o znečištění vody nebo ovzduší.

Významným identifikovaným rizikem je ztráta zdrojů pitné vody. Podle odborníků nelze vyloučit ani vlivy na povrchu (propady terénu, sesuvy půdy atd.) a ani vliv seismických vln při použití trhavin v dole na domy a další objekty na Cínovce.  Dojde ke zhoršení kvality ovzduší – především jde o polétavý prach a radon. Vliv radioaktivity a radonu vytěžené horniny nebyl dosud těžaři proveden. Dojde pravděpodobně ke zvýšení hluku, dopravy i pohybu osob na Cínovci a v jeho okolí. 

Hlavní environmentální rizika pro město Dubí představuje plánovaná trasa dopravního pásu (ropeconu) nebo lanovky, znečištění vodních toků, které pramení v Krušných horách a protékají městem, znečištění ovzduší (prach z dopravního pásu, radioaktivita) a zvýšení dopravy ve městě a na silnici I/8. Zásadními a dosud neznámými riziky jsou také finanční náklady na řešení problémů, které vzniknou v souvislosti s těžbou, investice do nezbytné infrastruktury a její údržby ad., a rizika reputační (Cínovec a Dubí se dnes profiluje jako turisticky atraktivní oblast).

Trasa plánované dopravy vede přes katastrální území Košťan, což znamená, že rizika souvisejí především s dopravou vytěženého materiálu: hluk, prach (a jeho radioaktivita), zásah do krajiny a odlesnění. Zároveň plánované překladiště v Újezdečku je vzdušnou čarou cca 600 m od Košťan, což může přinést další rizika a dopady na přírodu i lidi.

https://www.kostany.cz/

V Újezdečku jsou rizika a dopady spojeny především spojeny manipulací s materiálem, ať už jde o vytěženou rudu nebo odpadní materiál ze zpracování v Prunéřově, který se plánuje používat pro zakládku (backfill) dolu. S deponii a překladištěm na železnici se pojí především riziko znečištění ovzduší a hluku. Rozloha areálu v Újezdečku je plánována cca 5-6 ha.

https://www.ujezdecek.cz/

https://www.facebook.com/ujezdecek

O realizaci těžby podle vyjádření těžařů zatím není rozhodnuto, očekávalo se rozhodnutí po vydání finální studie proveditelnosti koncem roku 2023 a poté v prvním čtvrtletí a dále v polovině roku 2024. Ani v jednom termínu nebyla studie dokončena a v červnu 2024 bylo na valné hromadě ČEZ rozhodnuto, že rozhodnutí o ne/realizaci těžby je posunuto na polovinu roku 2025. Zatím také nejsou splněny potřebné kroky pro výstavbu důlního areálu, není schválena aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (podmínka pro změnu územích plánů a stavební povolení) a není ukončen proces hodnocení environmentálních vlivů EIA. Také stále probíhá výkup pozemků nutných k výstavbě těžařské infrastruktury.

Jako občané máte právo se zapojit do projednávání změny územních plánů a do procesu EIA. Můžete se také obrátit na své zastupitele v obcích a na kraji, na starosty a primátory, na senátory z regionu. Ti všichni by se měli zajímat o názory a obavy občanů. V neposlední řadě můžete ovlivňovat své okolí tím, že o těžbě budete mluvit, budete přistupovat kriticky k mediálním výstupům těžařů a budete sdílet názory odborníků mimo těžařské společnosti. Pokud byste se chtěli s námi spojit, kontaktujte nás na info@cinvald.cz.